Čmeláků ubývá, protože nenacházejí dostatek potravy, úkrytů pro hnízdění a zimování, decimují je pesticidy i zakázané vypalování stařiny. Přitom jsou stejně důležitými opylovači jako včely – je nemálo květů, do kterých dosáhnou jen oni, a navíc pracují i za chladného počasí. Na zahradě jim můžete snadno pomoci – kromě nektarodárných květů, které si podávají štafetu od jara do podzimu a těší tak i nás samotné, jim můžete nabídnout ubytování. Odmění se pilným opylováním úrody i milou společností.

Kde založit rodinu?

Na jaře samička hledá úkryt, ve kterém by založila hnízdo. Pátrá po podzemních norách, skulinách v zídkách, puklinách v pařezech. Času má málo, a pokud založí kolonii na místě, kam zatéká nebo kam proniknou přirození nepřátelé čmeláků, její úsilí bývá zmařeno. Můžete jí však nabídnout komfortní příbytek, kam se celá rodina, čítající v létě až stovky dělnic, pohodlně vejde.

Čmelíny by měly být vyrobeny ze silných, dobře těsnících prken, které kolonii ochrání před změnami teplot i nepřáteli. Zruční kutilové je vyrobí sami, ostatní je mohou zakoupit. Střecha musí bránit zatékání, vchod opatřený dovnitř vedoucí rourkou samičku naláká k obsazení čmelínu, česno před ním jí bydlení usnadní. Také modrá a žlutá barva čmeláky vábí.

Čmelín umístěte na polostinné či stinné místo zahrady, aby se nepřehříval. Neměl by stát výše než půl metru, protože samičky hledají úkryty pro hnízda při zemi.

Do čmelínů můžete zakoupit náplň – surovou bavlnu, která je pro hnízdění ideální. Na vrch a okraje je však vhodný hrubší materiál – seno a kousky mechu. Náš přední entomolog Jan Ždárek ve své knize Hmyzí rodiny a státy doporučuje i buničitou vatu nebo kousky rozcupovaného filcu jako základ, a upozorňuje, že seno musí být suché a pouze z listů, nikoli stébel trav. Nemělo by obsahovat delší vlákna, aby se do něj čmeláčí matky nezamotaly – nastříhejte je proto na kousky jen 2 cm dlouhé.

Nenechaví mravenci

Kovové nožky stojící v nádobkách s vodou nebo olejem zabrání vstupu mravenců. Hnízdo mohou zničit i pačmeláci, proto zkušení chovatelé čmeláků při vylétnutí prvních, ještě drobných dělnic zužují vchod a po narození větších ho opět rozšíří. Každopádně by vchod neměl být větší než 12-16 mm v průměru – takovým všechny čmeláčí matky proletí, větší by jen lákaly k návštěvě drobné myšky.