Dřevem lze na zahradě sotva něco pokazit. Přírodní materiál se světem rostlin dokonale ladí, nebarvené dřevo se krásně doplňuje s kameny. Navíc je každý kus dřeva jedinečný, s kresbou a barvou, jež odráží dlouhý příběh stromu. I toho lze při tvorbě dřevěných doplňků zahrady využít.

Dřevěné terasy

Dřevěné plošiny poslouží jako podklad pod zahradní nábytek či molo u okrasného nebo přírodního koupacího jezírka. Nestudí, lze je snadno přizpůsobit konkrétním potřebám a místu, s lehkými prkny se snadno manipuluje. Nad mírně nerovným terénem lze pomocí různě dlouhých sloupků postavit rovnou, mírně vyvýšenou terasu, což může být snazší a levnější nežli rovnání terénu. Stupňovité terasy učiní obyvatelný i prudký svah.

Optické fígle

Dřevo lze mnohostranně využít k tvorbě celé škály struktur a tvarů.

  • Úzká podlahová prkna mohou vytvořit dojem, že určitá plocha je větší než ve skutečnosti.
  • Použití menšího počtu širších prken celou plochu opticky zmenšuje.

Chodníčky a lávky

Cestičky, tepny zahrady, spojují všechny její kouty a mají sloužit k pohodlné chůzi, ovšem zároveň musí pěkně vypadat a zahradu vhodně doplňovat. Dřevěné lávky jsou šikovným řešením především nad nerovným terénem. Staví se snadněji a bývají i levnější než chodníčky z jiných materiálů, zároveň vyžadují méně kopání. Nevadí, když mírně klesají či stoupají, změny úrovně mohou také vyrovnávat dřevěné schůdky. Pokud máte na zahradě větší jezírko nebo potůček, bude se k němu hodit dřevěná lávka nebo můstek.

Jaké dřevo vybrat, jak jej ošetřit?

Pro venkovní použití by měly mít podlahové fošny tloušťku alespoň 5 cm, aby se nekroutily a neprohýbaly následkem neustále se měnících teplot a vlhkosti. Prkna s drážkami na povrchu snižují nebezpečí uklouznutí po dešti, ale některá mohou časem snáze uvolňovat třísky.

  • Měkké dřevo (smrkové a borové) je nejlevnější, ale musí být pravidelně ošetřováno. Podlaha postavená z neošetřeného měkkého dřeva mnohdy nevydrží déle než zhruba pět let. K dostání jsou i nátěry na přírodní bázi, oleje a vosky, které zvýrazní přirozenou krásu dřeva. Účinkují dobře a výhodou ne nejen lepší pocit, ale především odpadají starosti při likvidaci, která bude za nějakých 10-30 let nutná. Chemicky ošetřené dřevo není vhodné ho pálit, ani použít například jako ohrádku na kompost či záhon, kde se postupně rozkládá.
  • Tvrdé dřevo (z tuzemských například buk, dub, jasan či nepůvodní, ale výjimečně trvanlivý akát) vydrží i bez ošetření pevné déle, je však dražší a pracuje se s ním obtížněji. K hnilobě je však náchylné rovněž a potřebuje vhodné ošetření.

Chemicky nebo tepelně?

Nejdokonalejší je napuštění dřeva již u výrobce, kdy účinné látky proniknou hluboko do dřeva a zajistí tak jeho dlouhodobou ochranu před hnilobou. Trvanlivost smrkového dřeva se po ošetření v tlakovém kotli prodlouží na 15 let. Problém však nastává opět při jeho likvidaci. Zajímavější je v tomto ohledu ošetření horkem, produkt je u nás prodáván obvykle pod názvem Thermowood. Procedura změní strukturu a chemické složení dřeva tak, že se stane pro houby v podstatě ne stravitelné, navíc je dokonale vysušené – a v kombinaci s vhodným nátěrem vlhkost nasává velmi neochotně. Protože dřevo je ošetřeno pouze horkem, pokud přidáte ekologický olejový nátěr, nebude problém dřevo následně spálit nebo využít v zahradě. Jeho trvanlivost by se však měla prodloužit na 30 let.

Ani ošetřené nosné sloupky by se neměly dotýkat země ani betonových základů, pokud v nich kotví. Opatřete je raději kovovými patkami, které je od vlhka izolují. Pravda, tepelně ošetřené dřevo je v tomto ohledu nejméně náchylné – naši předci věděli, proč opalují špičky kůlů, nežli je zatlučou do země.