Mochyně peruánská (Physalis peruviana) vypadá spíš jako malý, hustě olistěný, až metr široký a přes metr vysoký keřík. Když jí dopřejete slunné, teplé místo a výživnou, kyprou, kompostem obohacenou půdu, odmění se výtečnými plody. Jak postupně dozrávají, můžete jimi zdobit dezerty, koktejly, nebo je mlsat jen tak – je to velmi zdravá, chutná a osvěžující pochoutka.

Sazeničky za oknem

Teplomilná mochyně nesnese mráz, ven se vysazuje až v půli května. V té době můžete sazeničky zakoupit – ale nejsou ani zdaleka tak běžně k dostání, jako třeba rajčata nebo papriky. Když již koncem ledna nebo v únoru vysejete semínka, můžete si za oknem předpěstovat sadbu vlastní. Jedlá mochyně se pěstuje podobně jako rajčata a papriky, a to včetně předpěstování sadby.

  • Semínka nechejte přes noc namočená ve vlažné vodě – ta odplaví látky, které brání klíčení. Máčení není nutné, ale klíčení urychlí. Semínka můžete naložit i do bylinkového čaje.
  • Poté je vysejte do lehkého substrátu nebo perlitu. Pokud dodržíte rozestupy kolem 3 cm, nebudou se rostlinky tísnit.
  • Mochyně ke klíčení vyžaduje teplotu nad 20°C. Příznivé mikroklima zajistí miniskleníček, průsvitné kelímky nebo folie.
  • Poté, co rostlinky vytvoří nejméně dva pravé (nikoli děložní) lístky, přesaďte je do samostatných květináčků, aby mohly růst a sílit.

Sazeničkám dopřejte co nejvíce světla, aby se nevytahovaly a byly zdravé a silné. Ideální je jižně nebo východně orientované okno. Neubírejte jim světlo záclonou ani zaprášeným sklem. Dokonalý komfort rostlinkám poskytne zářivka s denním spektrem, určená pro pěstování rostlin.

Okrasné "lampionky" jedlé nejsou!

Pozor na záměnu s okrasou mochyní židovskou třešní. Její plody jsou nejedlé až jedovaté. Ani plody peruánské mochyně nejezte nikdy nedozrálé – nejen že nejsou chutné, ale obsahují jedovaté alkaloidy, podobně jako celá rostlina (stejně jako u rajčat). Zralé plody poznáte podle toho, že „lampionek“, který šťavnatou pochoutku ukrývá, zežloutne, zaschne a plod je sytě oranžový.