Udržovací řez čili průklest

Od 6. roku, kdy již pominulo období tvarování koruny, tedy řezu výchovného, řežeme a stříháme přestárlé a poškozené větve, některé vlky a takové výhony, které zahušťují korunu (korunu proklestíme), rostou přes sebe nebo blízko sebe. Cílem je udržovat rovnováhu mezi růstem stromu a množstvím plodů. Jabloně potřebují průklest častěji než hrušně. Vhodným obdobím je vegetační klid. Při zimním průklestu strom v následujícím vegetačním období poroste bujněji, naroste více dřeva, bude méně plodit, při letním řezu tomu bude v následujícím vegetačním období naopak. Zkrátka: zimní řez znásobuje dřevní hmotu, letní řez vede ke kvalitnějším plodům.

Řezy o průměru větším než 3 cm zatřeme štěpařským voskem nebo latexovou barvou.

Čeho docílíme řezem?

  • Vytvoříme pevnou kostru a kosterní větve rozmístíme účelně.
  • Podpoříme plodnost.
  • Provzdušníme korunu, zajistíme optimální osvětlení listů a plodů.
  • Zlepšíme zdravotní stav stromu a prodloužíme jeho život.

Zmlazovací řez

Rodí vodorovné větve, protože růstové pupeny přeměňují na květní přirůstají ale pomaleji než svislé výhony.

Cílem zmlazovacího řezu je obnovit růst stromu a plodnost. Jabloně zpravidla snesou zmlazování do 40 let, hrušně do 50 let, peckoviny do 25–30 let. Zmlazujeme v roce, kdy má strom hodně nasazeno na květ, v opačném případě vyroste z listových pupenů příliš velké množství vlků a obnovu to zpomalí.

Čím starší strom, tím více větve zkrátíme (o čtvrtinu až polovinu), více zkracujeme větve v horní části stromu než v dolní. Zmlazujeme v únoru, aby narostlo nové dřevo, které bude plodit, ale čím bujněji strom roste, tím řežeme později.

Zkracujeme plodonosné dřevo, to znamená, že omezujeme počet květních i listových pupenů. Strom znovu obrazí a bude mít kvalitnější plody.

Pohled shora

Hustou korunu staršího stromu prosvětlíme i tím, když odřízneme některá ramena.

Optimální úhel kosterních větví

Řežeme větve směřující dolů

Necháváme vodorovné větve, které budou plodi