Udržovací řez čili průklest
Od 6. roku, kdy již pominulo období tvarování koruny, tedy řezu výchovného, řežeme a stříháme přestárlé a poškozené větve, některé vlky a takové výhony, které zahušťují korunu (korunu proklestíme), rostou přes sebe nebo blízko sebe. Cílem je udržovat rovnováhu mezi růstem stromu a množstvím plodů. Jabloně potřebují průklest častěji než hrušně. Vhodným obdobím je vegetační klid. Při zimním průklestu strom v následujícím vegetačním období poroste bujněji, naroste více dřeva, bude méně plodit, při letním řezu tomu bude v následujícím vegetačním období naopak. Zkrátka: zimní řez znásobuje dřevní hmotu, letní řez vede ke kvalitnějším plodům.
Řezy o průměru větším než 3 cm zatřeme štěpařským voskem nebo latexovou barvou.
Čeho docílíme řezem?
- Vytvoříme pevnou kostru a kosterní větve rozmístíme účelně.
- Podpoříme plodnost.
- Provzdušníme korunu, zajistíme optimální osvětlení listů a plodů.
- Zlepšíme zdravotní stav stromu a prodloužíme jeho život.
Zmlazovací řez
Rodí vodorovné větve, protože růstové pupeny přeměňují na květní přirůstají ale pomaleji než svislé výhony.
Cílem zmlazovacího řezu je obnovit růst stromu a plodnost. Jabloně zpravidla snesou zmlazování do 40 let, hrušně do 50 let, peckoviny do 25–30 let. Zmlazujeme v roce, kdy má strom hodně nasazeno na květ, v opačném případě vyroste z listových pupenů příliš velké množství vlků a obnovu to zpomalí.
Čím starší strom, tím více větve zkrátíme (o čtvrtinu až polovinu), více zkracujeme větve v horní části stromu než v dolní. Zmlazujeme v únoru, aby narostlo nové dřevo, které bude plodit, ale čím bujněji strom roste, tím řežeme později.
Zkracujeme plodonosné dřevo, to znamená, že omezujeme počet květních i listových pupenů. Strom znovu obrazí a bude mít kvalitnější plody.
Pohled shora
Hustou korunu staršího stromu prosvětlíme i tím, když odřízneme některá ramena.
Optimální úhel kosterních větví
Řežeme větve směřující dolů